Geografie Vietnamu v kostce

V jihovýchodní Asii se po východním pobřeží poloostrova Zadní Indie v délce téměř 2 000 km táhne Vietnamská socialistická republika. Její rozloha činí celkově 329 560 km čtverečních, z čehož se 325 360 km čtverečních nachází na pevnině. Délka pobřežní linie s vyloučením ostrovů je 3 444 km. Na severu sousedí země s Čínou, na západě s Laosem a Kambodžou. Její východní pobřeží omývají vlny Jihočínského moře. Vzhledem ke značné délce státu se zde setkáte s velice rozmanitými geografickými podmínkami, což se dá považovat za jednu z mnoha výhod Vietnamu.

Od východu na západ, od severu na jih

Východní pobřeží země je lemováno úzkou nížinou, která se na jihu rozšiřuje přes celé území v oblasti hustě osídlené rozlehlé delty řeky Mekong. Na severu země se rozkládá nejvyšší pohoří Hoang Lien Son někdy též zvané Tonkinské Alpy. Středem Vietnamu se pak táhne divoké pohoří Truong Son na jihu nazývané Annamské vrchy, jehož součástí jsou rozsáhlé náhorní plošiny. Celkově je země spíše hornatá s velkými rozdíly v nadmořských výškách od 0 až po více než 3 000 m nad mořem.

Tonkinské Alpy na severu

Dominantou severního Vietnamu je pohoří Hoang Lien Son s nejvyšším vietnamským vrcholem Phan Si Pan, který je zároveň nejvyšší horou celé Indočíny. Z tohoto důvodu se o něm někdy hovoří jako o „střeše Indočíny“. Vypíná se až do výše 3 143 m nad mořem. Výchozím bodem pro výpravy do pohoří je horské městečko Sapa založené v roce 1922 francouzskými kolonizátory. Tonkinské Alpy jsou protáhlým hřebenem táhnoucím se ve směru jihovýchod-severozápad. Jsou sevřeny údolími Rudé a Černé řeky, které po soutoku vytvářejí širokou Tonkinskou nížinu. Rudá řeka je jednou z nejdelších řek ve Vietnamu, která pramení v jižní Číně a protéká zemí v délce 451 km. Její povodí má rozlohu přibližně 158 000 km čtverečních. Zatímco na horním a středním toku protéká převážně údolími, později se objevuje v korytě značné množství peřejí. Na dolním toku protéká přímořskou nížinou a vlévá se do Jihočínského moře v zálivu Bakbo. Zdejší delta má rozlohu téměř 15 000 km čtverečních.

IMG_3259

Divoký centrální Vietnam

Centrální Vietnam je nejdivočejší částí země. Drsné pohoří Truong Son v dějinách Vietnamu sehrálo důležitou úlohu, neboť mezi jeho rozeklanými vrcholy se ukrývá celá síť stezek využívaných v častých obdobích válek jako zásobovací cesty a také pro přesuny vojenských i partyzánských jednotek. Právě pobřeží středního Vietnamu bývá nejčastěji ohrožováno tajfuny v období dešťů. Ti z vás, kteří jsou dobrodružné povahy, si tuto část země zamilují pro její diverzitu a opuštěnost od klasických turistických cest.

Úrodný jih

Na rozdíl od severněji položených oblastí leží jižní Vietnam celý v tropickém podnebném pásu. Pobřeží na jihovýchodě země nabízí návštěvníkům dlouhé kilometry často opuštěných písečných pláží. Nejjižnější a zároveň nejúrodnější část Vietnamu zabírá delta Mekongu formovaná usazeninami, které s sebou tato jedna z nejdelších řek světa přináší. I její delta patří k nejrozlehlejším na světě. Mekong pramení na Tibetské náhorní plošině a do Jihočínského moře se vlévá na pěti různých místech. Hlavní tok řeky se u hranic s Kambodžou dělí na dvě hlavní ramena – horní a dolní Mekong, mimo to se větví do řady menších vedlejších ramen a vysloveně tisíců maličkých a uzoučkých kanálů, z nichž mnohé nejsou ani průjezdné. Rozlehlá delta dala řece i jméno, které ve vietnamštině značí řeku devíti draků. V období dešťů se řeka často vylévá z břehů a ohrožuje oblast častými záplavami, které však zároveň přinášejí značné nánosy úrodné půdy. Vietnam díky tomu nejen bohatne, ale také zvětšuje své území, které se díky usazeninám přineseným při povodních stále rozrůstá. Narazíte zde na nekonečná rýžová pole a stálezelené tropické lesy. Produkce rýže z delty Mekongu zcela pokrývá celou spotřebu místních obyvatel, přičemž je Vietnam zároveň největším vývozcem rýže na světě. Mimoto zde narazíte na rybí farmy, pěstují se garnáti, ze zemědělských plodin pak cukrová třtina, ovoce, kokos…

Chci koupit průvodce Vietnamem

Napište komentář: